Životopis

Karel Čapek byl český spisovatel, novinář, dramatik, překladatel, intelektuál a amatérský fotograf. Narodil se roku 1890 v Malých Svatoňovicích v Královéhradeckém kraji. Jeho otec byl venkovský lékař MUDr. Antonín Čapek.  Jeho matka byla sběratelkou slovenského folkloru. Karel Čapek měl staršího bratra, malíře a spisovatele Josefa Čapka.

Se svým bratrem velkou část života bydlel a to i v dospělosti. Společně také pracovali pro český deník Národní listy, ze kterého Karel Čapek odešel na protest proti vyloučení svého bratra. Nedá se tedy pochybovat o jejich vřelém vztahu.

Studium 

Karel Čapek absolvoval základní školu v městě Úpice, kam se s rodiči přestěhoval a kde byl také pokřtěn. Gymnázium začal studovat v Hradci Králové, později ale musel studium dokončit v Brně. Změna gymnázia byla podmíněna odhalením protirakouskému spolku, který organizoval. Své vzdělávání završil získáním doktorátu na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. V letech 1910 a 1911 byl na studijním pobytu v Paříži a v Berlíně.

Literární činnost

Významnou roli v jeho životě sehrálo to, že nebyl odveden do rakouské armády a nemusel tak bojovat v první světové válce. Důvodem byla Bechtěrevova nemoc, což je chronické zánětlivé onemocnění především v oblasti páteře. I přes tento fakt byl Karel Čapek událostmi první světové války velmi ovlivněn. Po ukončení studia krátce působil jako vychovatel ve šlechtické rodině, brzy však přešel k novinařině. Byl redaktorem několika deníků a časopisů, jako byly Národní listy, týdeník Nebojsa a Lidové noviny.

Vrcholné období 

V letech 1921-1923 byl dramaturgem a režisérem Vinohradského divadla. Krátce na to se stal prvním předsedou československého odboru PEN klubu, celosvětového sdružení spisovatelů.

Karel společně s jeho bratrem pravidelně navštěvovali páteční setkávání osobností politického a kulturního života. Roku 1927 se pro členy této všeobecně uznávané instituce zažil název pátečníci. Mezi pátečníky patřil dále například i prezident T.G. Masaryk, ministr zahraničí Edvard Beneš, historik Josef Šusta a novinář Ferdinand Peroutka.

Karel Čapek svým dílem Hovory s T.G. Masarykem dokázal podat jedinečné svědectví o T.G.Masarykovi, o jeho názorech politických, filosofických i lidských, ale i o jeho vzpomínkách.

26. srpna 1935 se Karel Čapek oženil se svou dlouholetou přítelkyní, herečkou Olgou Scheinpfugovou. 

Bydlení 

Do roku 1925 žil Karel se svým bratrem Josefem v bytě na Malé Straně v Říční ulici na Praze 1. Další roky života strávil Karel Čapek v dvojvile v místech dnešní Prahy 10, kterou pro ně postavil architekt Ladislav Machoň. Ve své polovině žil nejprve sám, později se svou ženou. Druhou polovinu dvojvily obýval bratr Josef se svou rodinou.

Roku 1935 obdrželi novomanželé Karel a Olga ke svatbě doživotní právo užívání letního sídla nad rybníkem Strž u Staré Huti (nedaleko Dobříše). Poslední tři roky spisovatelova života proběhli převážně na tomto místě, kde je dnes v tomto domě památník Karla Čapka.

Úmrtí

Závažnější zdravotní problémy začaly u Karla Čapka po nachlazení krátce po záplavách, které zasáhly jeho dům a zahradu ve Staré Huti roku 1938. Jeho stav se přechodně zlepšil, ale brzy musel opět ulehnout, k nachlazení se přidal zánět ledvin a zápal plic. Zemřel 25. 12. 1938. Několik měsíců na to začalo okupování Čech a Moravy nacistickým Německem. Je všeobecně známo, že gestapo plánovalo jeho zatčení. Je pohřben na Vyšehradském hřbitově v Praze.

Tvorba 

Svou literární tvorbu zahájil Karel Čapek již před první světovou válkou. Z počátku pracoval se svým bratrem Josefem, který byl především malířem. Díla Karla Čapka ovlivnila vědeckotechnická revoluce. On sám vyjádřil obavu, že jednoho dne získá technika převahu nad člověkem.

Pro jeho tvorbu je typická velmi bohatá slovní zásoba, používání několikanásobných větných členů a rozvitých souvětí. 

Jeho díla byla velmi ovlivněna první světovou válkou, později nástupem fašismu v Itálii a hlavně nacismu v Německu, blížící se druhá světová válka a hrozby proti Československé republice.